Diagnostika infekcí vyvolaných Clostridium difficile v České republice – dostupnost, možnosti, interpretace laboratorních nálezů

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Data pro ten­to člá­nek byla zís­ká­na na zákla­dě vypl­ně­ní webo­vé­ho dotaz­ní­ku zástup­ci 61 stát­ních i sou­kro­mých mik­ro­bi­o­lo­gic­kých labo­ra­to­ří. Dotaz­ník byl zamě­řen na pou­ží­va­né dia­gnos­tic­ké soupra­vy a kul­ti­vač­ní média v rám­ci dia­gnos­ti­ky CDI (C. dif­fi­ci­le infecti­on). Dále byla poža­do­vá­na inter­pre­ta­ce labo­ra­tor­ní­ho nále­zu C. dif­fi­ci­le GDH (glu­ta­mát­de­hyd­ro­ge­ná­za) pozi­tiv­ní, toxin A/B nega­tiv­ní bez kon­fir­ma­ce nebo s kon­fir­ma­cí pod­le mož­nos­ti labo­ra­to­ře. V naší dotaz­ní­ko­vé stu­dii jsme iden­ti­fi­ko­va­li 24 růz­ných tes­to­va­cích algo­rit­mů pou­ží­va­ných v době stu­die (duben až čer­ve­nec 2014) v ČR. Pět labo­ra­to­ří (8,2 %) nemá ve svém tes­to­va­cím algo­rit­mu zahr­nut cit­li­vý scre­e­nin­go­vý test, jako je prů­kaz GDH nebo NAAT (Nucleic Acid Ampli­fi­cati­on Test). Tři­náct labo­ra­to­ří (21,3 %) sta­no­vu­je GDH a toxi­ny a v pří­pa­dě izo­lo­va­né pozi­ti­vi­ty jed­no­ho tes­tu nemá k dis­po­zi­ci kon­fir­mač­ní meto­du. U GDH pozi­tiv­ních a toxin A/B nega­tiv­ních vzor­ků by kaž­dý výsle­dek měl být opat­řen dopl­ňu­jí­cím komen­tá­řem o dal­ších mož­nos­tech labo­ra­tor­ní­ho prů­ka­zu CDI a o uvá­dě­né sen­zi­ti­vi­tě pou­ži­té­ho tes­tu. V pří­pa­dě, že není mož­nost kon­fir­ma­ce dal­ším tes­tem a je vylou­če­na jiná pří­či­na prů­jmu, měl být výsle­dek hod­no­cen jako epi­de­mi­o­lo­gic­ky i kli­nic­ky význam­ný.

http://www.prolekare.cz/epidemiologie-clanek/diagnostika-infekci-vyvolanych-clostridium-difficile-v-ceske-republice-dostupnost-moznosti-interpretace-52449